Kontrola ojetiny: co si ověřit, než podáte ruku na koupi

Dobře provedená kontrola ojetiny trvá asi hodinu a ušetří měsíce starostí. Začněte doklady a čísly, ne lakem. Lak se dá přeleštit, ale shoda čísla karoserie v dokladech, záznamů z technických prohlídek a skutečného stavu auta se zfalšovat nedá tak snadno. Následující otázky projděte v pořadí, v jakém se nabízejí při osobní prohlídce, a když se vám nějaká odpověď nelíbí, auto nekupujte pod tlakem.

Je prodávající opravdu majitelem?

Požádejte o osvědčení o registraci vozidla, tedy o obě části, a občanský průkaz prodávajícího. Jméno musí sedět s údajem o provozovateli, případně s plnou mocí. U vozu na leasing nebo úvěr je vlastníkem často jiná osoba než provozovatel, a bez jejího souhlasu auto prodávat nelze.

Ověřte také, zda na voze neváznou zástavní práva. Zástavy se evidují v Rejstříku zástav, kde se dá hledat podle čísla karoserie. Auto zatížené zástavou můžete koupit jen s jasně domluveným vyřešením dluhu.

Příklad z praxe, který se opakuje: auto je vedené na manžela, prodává manželka a tvrdí, že „papíry jsou v pořádku“. Bez plné moci nebo souhlasu majitele podepisujete smlouvu s člověkem, který nemá právo prodávat. Kupovat se má od osoby, která je zapsaná v dokladu, nebo od zástupce s písemným zmocněním s ověřeným podpisem.

Shodují se čísla?

Číslo karoserie (VIN) najdete v osvědčení o registraci a na voze, obvykle pod čelním sklem a na rámu pod sedadlem nebo v motorovém prostoru. Musí být čitelné, bez zbroušených nebo přeražených míst, a stejné všude, kde se objevuje. Rozdíl je důvod prohlídku ukončit.

Zkontrolujte i štítky v dveřích a barvu uvedenou v dokladech. Auto přelakované na jinou barvu bez zápisu je signálem, že se s ním dělo víc, než prodávající říká.

Opatrnost zvyšte u dovozu. Auto z ciziny má mít doklady o původu, o zaplacení DPH a o technické prohlídce po dovozu. Vyžádejte si také historii z původní země, nezávislé prověrky najdete u řady služeb, ale jejich výsledek berte jako vodítko, ne jako důkaz.

Kolik auto skutečně ujelo?

Tachometr vám nic nezaručí. Porovnejte údaj s kilometry na protokolech z technických prohlídek a ve servisní knížce. Pokud vozidlo mělo českou historii, záznamy z technických prohlídek lze ověřit u stanic nebo v dostupných databázích, a stav, který se naposledy zvýšil o dvě stě tisíc během roku, pochopitelně nesedí.

Odhad opotřebení doplňte pohledem na pedály, volant, řadicí páku a sedadlo řidiče. Obnošený interiér u auta s údajně malým nájezdem je varování.

Podívejte se i na platnost technické prohlídky a emisní kontroly. Čerstvá prohlídka sama o sobě nic nezaručuje, protože tester kontroluje stav v daný den. Přečtěte si ale protokol: poznámky o drobných nedostatcích a o zvýšeném opotřebení vám prozradí, co už se na voze dříve ozývalo.

Co prozradí karoserie?

Projděte auto za denního světla, ideálně za sucha. Rozdílné odstíny laku, nerovné spáry mezi díly, stříkance na těsněních a nové šrouby na blatnících ukazují na opravu po nehodě. Magnetem nebo tloušťkoměrem se dá odhalit tmel, ale nespoléhejte na to u hliníkových dílů.

Podívejte se do kufru pod podlahu, na podélníky a do motorového prostoru. Zdeformované plechy a stopy po svařování jsou jasná odpověď.

Nezapomeňte na střechu, sklo a gumová těsnění. Voda v kufru po dešti, zamlžená okna nebo plesnivý zápach v interiéru ukazují na netěsnosti, jejichž oprava může být překvapivě pracná. Vyzkoušejte všechna okna, zámky, klimatizaci, vytápění a elektrické ovládání zrcátek a sedadel.

Jak se chová motor a podvozek?

Motor nechte nastartovat studený, ne předehřátý. Kouř z výfuku, drsný chod a rozsvícené kontrolky při startu jsou důvod k otázkám. Zkontrolujte hladinu a barvu oleje a stav chladicí kapaliny, v ní nemají být stopy oleje.

Na zkušební jízdě si vyzkoušejte brzdění do plného zastavení, řazení všech stupňů, rovnou jízdu s uvolněným volantem a překonání nerovností. Cokoli klepe, vibruje nebo táhne, patří do ceny nebo do seznamu věcí k ověření v dílně.

Po zkušební jízdě auto zaparkujte na čistém místě a po několika minutách se podívejte pod něj. Mokrá skvrna od oleje, chladicí kapaliny nebo převodového oleje je konkrétní důkaz, kterým můžete podložit nižší nabídku. Vyfoťte ji a nechte si ji potvrdit i dílnou.

Co s tím, co jste našli?

Závady rozdělte na tři skupiny: bezpečnostní (brzdy, řízení, koroze nosných dílů), drahé (převodovka, motor, elektronika) a kosmetické. Za první dvě skupiny žádejte výrazné slevení, nebo ustupte. Kosmetické lze zohlednit v ceně.

Smlouvu napište tak, aby obsahovala číslo karoserie, najeté kilometry a prohlášení, že auto není zatíženo právy třetích osob. Jakmile prodávající odmítne podepsat to, co ústně slibuje, máte odpověď.

Zdroje

• Ministerstvo dopravy ČR
• Notářská komora ČR (Rejstřík zástav)